Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Strašidelné povídání Ba.Ji

17. srpna 2008 v 15:32 | Ba.Ji |  Strašidelné povídáni Ba.ji

Strašidelné povídání Ba.Ji.1.příběh

Jednou přijeli na chaloupku tatínek,maminka a jejich malý asi pětiletý chlapeček Tomík.
Když rodiče nedávali na chlapečka,který si hrál uvnitř chalupy pozor,a Tomíkovi už byla dlouhá
chvíle,rozhodl se porozhlédnout se trochu po místnostech ,
a potom po schodech v podkroví.
Nnakonec si povšiml klíče v zamknutých dveřích na půdu.zkusil s ním pohnout a klíč se lehounce,otočil v zámku,
ještě jednou a dveře se sami otevřely.
Opatrně vešel na půdu,kde bylo poměrně světlo,které tam pronikalo okénky, pokrytými záclonkami z pavučin.
Takže dobře viděl a byla tam spousta starých zajimavých věcí a hraček.
Tomík si je zvědavě prohlížel,obcházel jednu podruhé,s některými si pohrál,na některé vůbec nedosáhl,
protože visely příliš vysoko .
Ty ho zajímaly nejvíc.
Jako třeba zaprášená dřevěná věc,která ˇmu připomínala snad nějakou zbraň, či co?
Tomík se po ní natahoval a už už ji držel,vtom se mu ale smekla nožička a chlapec
spadl do skuliny po nedokončené podlaze.
Jak padal,hrozně se polekal a začal křičet. Ale to neměl dělat.
Sovu ten křik probudil z jejího staletého spánku, otevřela jedno velké, žluté oko a začala se pátravě rozhlížet po tom,
kdo ji ruší.
A najednou spatřila na zemi malého kluka, který se j kevšemu ještě vztekal, že mu nikdo nepřispěchal napomoc,jak
byl zvyklý.
"Tak to ty jsi mne probudil"? Pomyslela si sova."No počkej já ti ukážu"!
Tomík najednou ucítil silnou bolest hlavičky, jako když dostane pořádnou ránu a už si nic nepamatoval.
Jakmile se začal pomalu probírat jakoby ze sna a chtěl se posadit, zjistil, že je na vrcholku vysokánské,
špičaté skály a že když se pohne, zřítí se dolů.
Skála tlačila chlapce do celého těla ale chlapec se bál pohnout a tak zkusil aspoň slabounce zavolat maminku. Jenže nikdo se neozval. Jak by taky jo, když ta skála byla vysoká a stála na hodně opuštěném místě.
Tomík to zkusil znovu a trochu silněji zavolal, "Mamííí,mamííí",ale zase nic,jen trochu kamení se zřítilo z vrcholku.
Polekal se toho rachotu ale potřeboval pomoc a kdo jiný by mu mohl pomoci než jeho maminka?
A tak teď už se rozplakal a začal křičet z plných plic.
Skála se začala třást, lámaly se kusy kamene, jenže Tomík na to nedbal a začal se zvedat, protože v pláči zapoměl jak je ta skála strmá.
Jen se trochu pohnul, povolil kámen na kterém ležel, svezl se na bok a už se i z milým chlapcem řítil dolů, do strašné propasti.
Tomík hrůzou zavřel oči a věděl, že už mu nikdo nemůže pomoct a že to bude hrozně bolet a že už maminku ani tatínka nikdy neuvidí,ani svoje hračky. A bylo mu to moc líto.
Ale stalo se úplně něco jiného.
Ucítil znovu hroznou bolest hlavičky a potom ticho.
Pomalu otevřel oči, rozhlédl se a zjistil, že je zase na půdě, že je tam ticho, sluníčko vesele nakukuje okénky a že je živý a zdravý.
Rychle se zvedl ze země, oprášil si kalhotky, vyběhl z půdy ven.
Tiše za sebou zavřel dveře, zamkl na dva západy, rychle sešel ze schodů a vyběhl ven z chaloupky.
Venku bylo teploučko, zpívali ptáčcí,překrásně voněly záhonky s květinkami a dospělí si tiše povídali ve stínu mohutné lípy.
Tomík přiběhl k mamince přitulil se kní, maminka ho objala aniž by tušila, jaké dobrodružstí její děťátko zažilo, a chlapeček byl moc šťastný,že je zase se svou maminkou, tatínkem, babičkou a dědou.

Povídání o skřítcích

V té chaloupce se však kromě sovy, objevují v noci také malí skřítkové.
Vždy ráno,když vstanou lidé a jdou si ven pod přístřešek sníst svou snídani,
musí si vždy nejdříve utřít stoleček,který je celý poťapkaný, malýma nožičkama skřítků.
Skřítkové tam každou noc na stole poskakují, pošťuchuji se a sbirají drobečky dobrot,
které jim tam lidé nechávají.
Někdy spadne nazem i kousek banánu, jahůdka, nebo jiné, slaďoučké ovoce, které mají skřítkové nejraději.
Nad stolem je zavěšený malý kolotoč z prázdných nabarvených hlemýždích domečků a na tom se tito malí tvorečkové rádí vozí.
Někdy, za teplé, bezměsíčné noci je slyšet jejich chichotání a dovádění, ale běda kdyby někdo chtěl na tyto uličníčky vyzrát!
To oni nemají vůbec radi a skoro vždy nato doplatí ten kdo jim přichystal nějakou past.
Jako se stalo dávno před lety.
I tento příběh mi vyprávěla stará kouzelná sova.
V chaloupce před dávnými lety žil jeden lakomý sedlák a ten , když si všiml, že noc co noc se k chaloupce
vracejí skřítkové a věděl, že takový skřítek umí být hodně užitečný a zná spoustu kouzel,
tak se rozhodl.že si na ně políčí a jednoho z nich si chytí aby mu plnil jeho přání.
Přemýšlel jak nejlíp by se dali tihle skřítkové polapit!
Až přišel na divný nápad, který bych nikomu nedoporučovala!
Pod stolem, na kterém tito tvorečkové rádi skotačili, připravil kbelík, přikrytý plátnem.
Na dno kbelíku pak postavil misku s medem , do kterého nalil pár kapek likéru, který si sám vyráběl a který byl hodně silný .
Když vnoci skřítkové zase dováděli a šmejdili pod stolem, na stole a v okolí, ucítil jeden ze skřítků
sladkou vůní medu.
Nakoukl pod pokrývku a když uviděl na dně nádoby misku s medem, neodolal a sešplhal hbitě dolů a pustil se do mlsání.
Jjenomže nevěděl, že do medu byl přidán i likér, který milého mlsounka ihned uspal.
Ráno, když se začalo rozednívat, skřítkové rychle zmizeli zpátky do podzemí, kde trávili dny
a ani si nevšimli, že nejsou všichni.
Zjistili to až doma a hodně se vyděsili.
Mezitím začal nový den a sedlák nedočkavě vyskočil z postele,
vyběhl ven a rovnou pod stůl do kbelíku.
To co tam uviděl ho moc potěšilo.
Zamnul si ruce, popadl kbelík i se skřítkem a honem do chalupy.
Skřítka vytáhl,strčil do truhly a zamkl.
Jen se pěkně prospi a pak mi začneš plnit všechna moje přání a já budu nejbohatším sedlákem ve vesnici
a možná i na světě!
Odpoledné odemkl truhlu, ale skřítek pořád spal, večer se podíval do truhly znovu,
ale skřítek zase spal,
To už se nedočkavému sedlákovi nelíbilo a zatřásl spáčem, a zavolal, "stávej ty ospalče,
namlsal ses mého medu a teď mi to pěkně zaplatíš,budeš mi sloužit tak dlouho,
dokud nezbohatnu tak,že se mi nikdo na světě nevyrovná!
A jestli se ti nebude chtít, plnit má přání, tak už nikdy neuvidíš ani své kamarádičky ani
svůj domov!"
Jenomže malý skřítek se ani nepohnul a tak ho sedlák vztekle strčil znovu do truhly a zamkl na
dva západy.
Vnoci, když už všichni spali, si skřítkové ,kamarádi přišli pro svého bratříčka a odvážili se i
do chalupy.
Hledali všude, už byli celí znavení,ale bratříček nikde nebyl.
Smiřovali se už stím, že ho asi nenajdou, když vtom jeden znich zaslechl slabý písklavý hlásek,
který vycházel z truhlucie na které právě stál.
Hned svolal kamarády a začali se do truhly dobývat.
Jenže ta byla opancéřovaná a zamknutá velkým zámkem na dva západy.
Venku se pomaloučku začalo rozednívat a skřítci neměli moc času.
Museli se vrátit než začne bílý den.
Proto se jeden znich proměnil v ohnivou kouli a všechno co bylo v místnosti rozštípal na třísky,
včetně truhly z které vysvobodili skřítka a zmizeli pryč.
To už se také sedlák probudil a spěchal za svým vězněm a těšil se na své bohatství.
Avšak vstoupil do světnice zrovinka ve chvíli, kdy ohnivá koule lítala po místnosti a ničila vše na co přišla.
Sedlák se tak vyděsil, že nemohl ani promluvit.
Sesunul se na zem a tam ho také našli jeho sloužící.Když se trochu vzpamatoval,
všem vyprávěl nesouvisle o skřítcích, ohnivém mužíčkovi.
Ale každý myslel, že se chudák pomátl na rozumu ze škody, kterou mu napáchal
kulový blesk.
Od té doby to šlo s lakomým sedlákem z kopce.
Namísto aby byl nejbohatší na světě, chudnul víc a víc, jeho pomocníci na statku mu utekly,
protože si mysleli, že pán je blázen, lidé se mu vyhýbali.
Neměli ho rádi ani předtím a teď, když blábolil o nějakých skřítcích se mu raději každý vyhnul.
Sedlák zůstal sám a protože nestihal poorat a zasít všechna pole, nesklidil úrodu a neměl čím nakrmit dobytek ,
musel ho prodat.
A tak mu nezbylo nic než trocha jídla a trocha peněz na přežití.
Tak se skřítci pomstili člověku, který si myslel, že na ně vyzraje a využije je pro svou potřebu.
Skřítci se potom až do sedlákovi smrti na chalupě neukázali.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama