Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Strašidelné povídání Ba.Ji-další

24. srpna 2008 v 19:27 | Ba.Ji |  Strašidelné povídáni Ba.ji
Strašidelné povídání - další příběhy sovy

Dnes to bude Tomášku jenom pro tebe, protože jsi odjel a nám už je teď, smutno.
Povím ti příběh,který se stal už dávno.
Jednou, na konci prázdnin, když všichni z chaloupky odjeli do svých domovů, se tam objevili
dva podezřele vypadajíci chlapíci.
Chvíli se potloukali v okolí, poté přišli až k chalupě, obešli ji ze všech stran a zjistili,
že všechna okna jsou zavřena, dveře zamčené a navíc je na ně vidět od silnice.
Proto se snažili rychle schovat za dům a tam objevili staré dřevěné schodiště,
které vedlo k půdním dveřím.
Tudy se dostaneme dovnitř, řekli si chlapíci a začali vystupovat po schodech nahoru.
Schodiště bylo staré a strouchnivělé ,ale zlodějům se podařilo dostat až nahoru ke dveřím,
které sice byly zamknuté, to však pro ně byla hračka.
Párem dobře mířených kopanců, se jim je podařilo rozbít a vešli dovnitř.
Už se těšili jak chaloupku vykradou a možná najdou i něco na zub,
protože měli hlad a žízeň.
Možná i to byl důvod proč tak spěchali a nepodívali se pod nohy.
Jen vlezl první zloděj dovnitř zapadl do díry v podlaze a druhý,který spěchal za ním,
spadl tomu prvnímu na hlavu.
To bylo křiku a nadávek, které ovšem probudily naši známou kouzelnou, teď zrovna hodně rozzlobenou sovu!
Otevřela obě velké žluté oči a uviděl na zemi chumel lidských nohou a rukou.
Protože to byla moudrá, stará sova, ihned poznala o co jde a že tama nikdy nikdo z obyvatel nepřichází.
V tom již oba naší výtečníci ucítili strašnou ránu do hlavy a propadli se do hlubokého spánku.
Když se po chvíli probrali,nestačili se divit.
Kolem nich byla velká jeskyně plná podivných tvorečků, kteří se rychle pohybovali po třech nohách,
oči jim potměšile svítily, ústa měli velká a neustále jim z nich vytékala nějaká silně páchnoucí tekutina.
Vydávali hrozivé mručivé zvuky a přibližovali se v kruhu k našim povedeným zlodějíčkum.
Ti se napřed jen zvědavě dívali, ale čím byli tito tvorečkové blíž, tím větší hrůzu jim naháněli, ani sami nevěděli proč.
Také jich stále přibývalo a čím dál víc se tlačili k těm dvěma ležícím bytostem.
Z boku těla se jim vystřelovali čtyři jakoby ruce s dlouhými rovnými a pěkně ostrými drápy a zase mizeli v bocích jejich
tělíček.
Ti první, kteří se dostali až k ním se zastavili ,těsně nad ními a jejich sliny začali kapat na
zem v blízkosti těla našich zlodějíčku.
Když první kapka dopadla na ruku jednoho znich, bolestivě ucukl,
protože to pálilo jako oheň a maso se začalo okamžitě rozpadat .
A už se na ně začali vrhat všichni ti tvorečkové a začali požírat a rozkládat jejich maso na těle.
Zloději v hrůze ječeli ale nemohli se ani pohnout, až ucítily znovu strašnou bolest a když se probrali,
leželi pod schodama za chalupou, schody byly úplně zřícene, a části jich ležely na jejich tělech,
která byla pěkně potlučena a některé kosti i polámané.
Když se však podívali na ruce, kde měli mít popálené a vykousané maso, nebylo tam nic,j en škrábance
a modřiny po pádu ze schodů.
Stále však cítili takovou hrůzu, že se zařekli, že už nikdy krást nebudou!
Také že si brzy, našli slušnou práci a žily až do smrti jako spořádaní lidé.
O svých zážitcích však poprvé vyprávěli až svým vnoučatům a ani ta jim nevěřila.
Já jsem se to také dozvěděla až od naši sovy, když jednou nespala a měla dobrou náladu.
Tehdy mi vyprávěla spoustu podivných příběhu a já vam všechny na které si ještě
vzpomenu povím.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama