Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Leden 2009

Babička upírem

24. ledna 2009 v 18:21 | Ba.Ji |  Strašidelné povídáni Ba.ji
Babička upír

Byly prázdniny a na chalupu přijeli vnoučata, Markétka s Tomáškem.
Celé dny běhali venku na zahradě, po louce, hráli si na stromech,
chodili s babičkou a dědečkem do lesa a jezdili s dědou na kolech na výlety.
Večer pak když byli ve svých postýlkách jim babička přečetla pohádku a nemohla se dočkat,až děti usnou.
Sotva uslyšela jejich pravidelné oddychování, vstala z postele a z každého krčku svých vnoučat upila trochu krve.
To se opakovalo každou noc ale nikdo si ničeho nevšiml. Děti se sice probouzeli každé ráno později a později a na krku mívali malé ranky, ale babička vždycky řekla že je to od komáru, kteří tam v noci vlítnou.
Tak to šlo celých čtrnáct dní, až potom Markétka odjela domů a na chalupě zůstal jenom Tomášek.
Jeho krev sice babičce chutnala nejvíc, ale bylo ji málo a tak si ji babička nahrazovala krví dědy,
který spal v podkroví a neměl o ničem ani potuchy.
Až jednou se děda najedl česneku a když usnul a babička zase přišla pro svou trochu krve,
napila se a byl to málem její konec.
A to do slova a do písmene.
Ráno byla slabá jako moucha, bylo ji strašně zle a na umření.
Tomášek s dědou byli z toho strašně nešťasní a nevěděli si rady.
Doktora babička nechtěla a léky pro ni nebyly. A tak se celý den potácela mezi životem a smrtí
a když navečer děda s vnoučkem vyšli na zahradu, babička vstala zpostele a z posledních sil se
vyškrabala po schodech na půdu.
Probudila sovu a musela ji chtě, nechtě povědět celou pravdu a žádala ji o pomoc.
Sova se nejprve na babičku hrozně rozzlobila a chtěla ji strašně potrestat.
Pak si ale řekla, že babička už je potrestaná dost a jestli jí nepomůže, tak umře.
Dala ji dobrou radu, ale babička musela slíbit, že se na krev už nikdy ani nepodívá.
V noci, když už všichni spali, babička vzala do kapsy nůžky, vyšla na zahradu do kůlny,
tam si vzala rýč a lopatu a vydala se pomalu ke křížku, který už byl sice rozbořený.
ale pořád tam zůstávala hromada kamení a cihel.
Kříž nestál daleko od chalupy, ale pro babičku, která byla polomrtvá,
to byla nekonečná cesta.
Dobelhala se tam právě když vyšel z poza mraku měsíc a to byl právě čas,
aby se pustila do práce.
Musela vyrýt u úpatí kžíže jámu hlubokou, aby se tam schovala noha až po koleno
a dlouhou tak, aby se tam schovala celá paže.
Když byla s prací hotová, bylo těsně před rozedněním.
Babička byla tak unavená, že si myslela, že už víc nezvládne ale přesto vytáhla z kapsy nůžky
a ustřihla si dva prameny vlasů těsně u hlavy nad pravým uchem a ty pak hodila do jámy.
Z posledních sil na ně přehodila odlomený kámen z pravého ramene kříže a vše zasypala hlínou.
To už se ale rozednilo a babička se svalila na trávu jako podťatá a nevěděla o sobě.
Až paprsek sluníčka polechtal babičku pod nosem a probudil ji.
Babička zjistila,že má zase plno síly a že je vyléčena.
V chalupě zatím bylo pozdvižení
.Když Tomášek s dědou ráno vstali a nenašli babičku v posteli, strašně se vyděsili.
Nevěděli, co se stalo, vdyť babička byla včera tak nemocná.
Ale to už se otevřely dveře a babička se vrátila.
Řekla jim že se ji udělalo dobře a tak se šla brzo ráno projít.
Všichni byli šťastní a nejvíc babička.
Ale stala se ještě jedná podivná věc.
Když se totiž babička ráno probudila na mezi, vůbec si nemhla vzpomenout proč tam je a co se s ní stalo.
A to že byla upír, to už vůbec neví.
Jenom když připravuje maso k obědu a objeví se někde krev, zeslábnou ji nohy a má z něčeho strach.
Ale neví z čeho a proč.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist