Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Únor 2010

Dnes je 26.2.2010

26. února 2010 v 14:33 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
Špatně jsem spala.napřed jsem nemohla usnout,potom mně budily děsivé sny a ráno
v osm jsem vstávala bez sebemenší chuti do života.Nezměnilo se to ani teď i když už je odpoledne.nechce se mi nic dělat.Šla jsem na chvíli ven,ale přesto že teploměr na okně ukazoval osm stupňů nad nulou,venku je příšerná zima,fouká nepříjemný vítr,chvílemi poprchává.Tak jsem jen posbírala pár střepů ze skleníku,co v noci rozbil vítr,nakrmila jsem myši jedem,aby mi nechaly alespoň pár cibulek a trsů kvítek.Zjistila jsem,že přesto,že byla taková zima a sníh,jim to vůbec nevadilo.Zahrada,záhonky všechno je podryté,tam kde jsem nechala pár mrkviček a petržel na jaro,je samá díra a kořínky i nať jsou ožrané i z vrchu.Keříky které ležely přitisknuty k zemi sněhem jsou zespodu zcela ohlodány.Já vždycky počítám s touto havětí a na záhonech vysévám zeleniny víc než potřebují.Vždy dvě třetiny pro ně a jedna pro nás,ale s květinama mně to znovu a znovu rozzlobí,co rozzlobí přímo naštve.Tak že jsem jim vyhlásila nemilosrdný boj hned od začátku.A o krtkovi to ani nemluvím.V loňském roce jsme odchytili čtyři kousky a manžel je vždycky odnesl na louku až za most za cestu s tím že přes potok se nedostanou.Teď již tomu nevěřím,po te spoustě krtinců si myslím,že jsou zpět a přivedli si i kamarády.My jsme vůbec experti na tyto potvůrky.V létě se přes nás přehnala povodeň a přinesla nám na zahrádku v nánosech roští krásného žlutočerného mloka a zmiji.Mloka jsem vzala do kbelíku a s manželem odnesla do lesa k tůňce ale zmije utekla.Když jsem pak šla k mostku kterým se dostanu na silnici,málem jsem na ni šlápla.Nabýt manžela tak nevím jak by to dopadlo,protože jednou jsem již uštknutá byla a zážitek to nebyl moc příjemný.No tak mně manžel zastavil asi půl metra od zmije.Ta se rozmotala a syčela.Manžel mi řekl,počkej tady u ní,nehýbej se já si dojdu pro lopatu.jezdí k nám děti a nemůžeme riskovat,že je uštkne.Vím,že je zmije chráněná ale co sní.
Manžel tedy přinesl lopatu,zatím co jsme se navzájem se zmijí hypnotyzovaly a chtěl ji zabít.Jenže já jsem měla geniální nápad.Nasunemi ji až na mostek a tam ji shodíme do potoka.Vím,že se neutopí ale doufala jsem,že ji silný proud odnese někam daleko a budeme mít klid.tak se také stalo.Pomaličku jsme postupovali směrem k ní a zmije před námi nechtě couvala,ale pořád nás měla na očích,občas zaútočila,jenže proti lopatě neměla šanci.Když byla na mostě,manžel ji jemně odstrčil a zmije sklouzla do vody.Proud ji odnesl k nejbližšímu balvanu,kde se stočil a milá zmije pohodlně vylezla na břeh asi dva metry od mostku.A byli jsme namydlení.Musím ovšem říct,že od té doby jsme ji již neviděli.Tak jsem trochu odbočila,ale aspoň jsem přišla na jiné myšlenky.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

25.2.2010

25. února 2010 v 16:30 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Konečně jsem se opět dostala ke psaní.Máme po jarních prázdninách.Měli jsme na chalupě jenom vnučku Markétku.Tomášek tentokrát nepřijel.Měl něco s kamarádama a" super novou hru",samozřejmě počítačovou.Ale my jsme si s Martinkou stačily.Stavěly jsme sněhuláka,auto kabriolet,kde se dalo sedět,dokonce i s volantem,nebylo sice dokonalé,vždyť jsme to stavěly jenom my dvě holky ale nám se moc líbilo.Jako první stálo ovšem iglu.Děda navozil velkou hromadu sněhu a zatím co já jsem vařila,postavili s Markétkou krásné,velké iglu.Potom jsme ještě stavěly raketu,to už bez dědy a kosmonauta nebo mimozemšťana,nakonec ještě Markétka postavila sněhurku a prázdniny nám pomalu končily. Potom jsme si své výtvory vyfotily a poslaly je Kubovi,ať nám závidí.Myslím ale ,že mu to bylo fuk.Tento týden už bychom nic nepostavily,protože se sem hrne jaro.Sníh rychle mizí a tam kde se opírá sluničko,vykvétají sněženky.Ze země vykukuji lísty narcisek,tulipánku a krokusů.Prostě je to velká naděje na brzké jaro. A já se moc těším na práci venku.Dnes jsem si alespoň vysela na okně semínka kvítek a paprik,nabrala kompostovou hlínu a odnesla do skleníku,ať trochu proschne a prohřeje se.Dnes se byl můj manžel podívat na louce za zahradou kolik je tam vody.Když přecházel přes navátý sníh,zapadla mu noha v holínce do rigolu pod sněhem a nešla vytáhnout.Věděl,že by se tam nikoho nedovolal a já než by mně napadlo ho jít hledat,byl by asi večer,nezbývalo mu nic jiného,než se položit do lehu a tak pomalu nohu i s holínkou vytáhl.Sníh mu dosahoval až nad kolena,tak že byl celý promočený.Největší legrace ale byla,že o metr dál už žádný sníh není a je tam zelená travička.Takže ho podezřívám že si musel užít posledního sněhu.Už ale uklidil běžky i boty na půdu.To asi zima opravdu skončila.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

14.2.2010

14. února 2010 v 15:04 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
A máme Valentýna.Pro mně to ovšem neznamená žádnou změnu,neboť můj manžel neuznává žádné "americké výmysly".A já s ním ostatně souhlasím.I když na druhou stranu, svátek kde můžete obdarovat,nebo být obdarování,není zase tak špatný,ať už je americký,čínský nebo kosmický.No nemám pravdu?Tak jsem poslala alespoň přáničko mým vnoučátkům.
Snih máme odházený,nedělní oběd snědený,prádlo vyžehlené tak že je čas trochu se nudit
a vymýšlet hlouposti.To je moje oblíbená činnost.Například jsem ušila zeleného hadrového panáčka,místo očí jsem přišila vždy půlku průsvitného plastového balonku uvnitř namalované
velké kukadla a když šly děti večer spát,naaranžovala jsem ho venku na lavičku.Když ráno
vyběhla vnučka Markétka ven a uviděla ho,aniž by na něj sáhla ,okamžitě přiběhla zpátky,oči na vrch hlavy a volala Tomíka ať se jde honem podívat,že tam leží mimozemšťan.Vedle jsem ještě položila velký,placatý kámen .Napřed se oba bály na panáčka sáhnout,pak si ho ale vzaly a hrály si s ním.Večer¨,když šly spát ho měly s sebou a ráno byl na tom placáku vzkaz: VRAŤTE NÁM HO!
To zase byl brouk do hlavy.Ještě den předtím je napadalo,že bych to mohla na ně nastražit já ale
ten vzkaz je dorazil.Už si s panáčkem ani moc nehrály a večer ho uložily na lavičku.Ráno byl pryč a místo něj dva měsíční krásné leštěné kamínky s dírkou na navléknutí šňůrky.Na placáku bylo napsano jen DĚKUJEME.A to už definitivně věří,že tady byli mimozemšťané,zvlášť,když jsem je zavedla dozadu za zahradu k ohradě,kde jsem asi měsíc předtím pálila haluze a zůstalo tam vypálené kolo.Samozřejmě jsem nemusela ani nic říkat,jejich fantazie již pracovala naplno.Tady určitě přistáli a teď tu nic neporoste a babi,můžeme tam šlápnout a co je to tam za kámen? A tak pořád dokola.Tak tyhle situace já miluju a znovu a znovu vymýšlím nové blbinky a bavíme se tím já i vnoučata,zatím jen ty starší ale už se těším až dorostou ti malí špunti.Tam budu mít spoustu prostoru jim motat jejich makulky.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

11.2.2010

11. února 2010 v 18:19 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Včera večer jsem zjistila,že nám dochází zásoby a budeme muset vyrazit za nákupem do města.Při té příležitosti navštívíme naše vnoučata.Ráno po snídani jsem nachystala kamna,sporák abych mohla jenom škrtnout zápalkou až přijedeme a manžel šel "rozmrazit auto.
Potom jsme vyjeli.Naše první cesta vede vždy za dvouletým Ondráškema a desetiletou Markétkou.
Samozřejmě Ondrášek se opět před námi schoval.Schoulí se za nějakou větší hračkou a hlavně si schová hlavičku,tím pádem je neviditelný.Já ho tak dlouho hledám,až se uráčí na mně podívat
a já ho můžu objevit.Táto hra se opakuje pokaždé,když přijedeme.Trochu jsme si pohráli a vydali se na nákup.Nakupuji vždy podle seznamu,který ovšem pravidelně zapomínám doma,nebo si jej uložím tak bezpečně,že jej nikdy nenajdu.Nicméně i když ho nakrásně mám,stejně většinou něco zapomenu koupit.Tentokrát vše probíhá bez komplikací a my se vracíme do svého bytu,abych vybrala schránku,pozalévala zbytek květin atak podobně.Odtut už můžeme navštívit další tentokrát devítiletého Tomíka a dvouměsíčního benjaminka rodiny Maxíčka.Moc se na ně těším,jenže
moje přání nebylo vyslyšeno,nejsou doma a nám se nechce čekat dvě hodiny,proto se vracíme na chalupu.Jsem trochu zklamaná ale doma na chaloupce nás šťastně vítá Mikeš a mňouká,jako bychom se bůhvíjak dlouho neviděli.Jen jsem vybalila nákup,zatopila a jdeme zase házet sníh.
Ještě pár týdnů a bude tady jaro.To si říkáme,když bereme hrabla a protahujeme záda.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

8.2.2010

8. února 2010 v 21:06 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
A zase padá.Za chvíli už nebude kam ten sníh házet.Zvířata v lese jsou tak hladová,že denně nacházím na zahradě stopy lišky.Včera dokonce z krmítka pro ptáky vyžrala vařenou mrkev a celer,které tam ptáci měli nejméně pět dní a které se ani nedotkli.Samozřejmě,když mají denně loupaná semínka slunečnice a oříšky.Musím ovšem říct,že naší ptáčci,většinou sýkorky nic jiného než ořechy,slunečnici a mák nechtěji.Když jsem jim kupovala směs pro ně určenou,většina na krmítku zůstavala.Za odměnu nám ovšem v létě zblajznou veškerou úrodu,ať je to rybíz,jahody,třešně nebo mák,vždy s ními soupeřím kdo bude úspěšnějní.Ještě v době,kdy jsme na chalupu jezdili jen o víkendech,tak jim stačil týden na zlikvidování veškerého rybízu,zatím co o kousek dál na zahrádkách zůstával rybíz i do podzimu.Ale co by člověk neudělal pro ty boží tvorečky.Ještě se musím " pochlubit" jak jsem dnes vařila slepičí polévku.Uvařila jsem výbornou,obrala půlku slepice,masíčko dala na skleněný talířek,kůže odnesla Mikešovi a kosti vyhodila až k louce pro lišky,nebo jiné hladové krky.Pak jsem se posadila a čekala až se manžel vrátí z běžek.Pořád nejel,tak jsem si řekla,že umyju těch pár kousků nádobí a vtom jsem to uviděla.Na lince stojí talíř s kostmi a maso nikde.Jak ve mně hrkl,si nikdo nedovede představit.
Za chvíli tu bude manžel a těch řečí co si budu muset vyslechnout.Co teď?Skoro jsem nebyla schopná přemýšlet.Mám jít to maso sbírat ve sněhu?No co,obrala jsem druhou půlku a pro jistotu vhodila hned do polévky,uklidila kosti,kůže a bylo to.Někdy mám pocit,že v mé hlavě žije ještě jiný tvor a ten si dělá úplně jiné věci než chci já.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Moje lásky

8. února 2010 v 14:45 | Baji
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Deník 2.2.2010

7. února 2010 v 18:32 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji


Deník 2.2.2010

Musím zhubnout a to pohybem.Manžel jde na běžky a já protože nemám odvahu,bojím se že pokud bych na běžkách upadla,museli by asi povolat vrtulník s lany,aby mně postavili na nohy a to kdoví zda by se to povedlo.Bolí mně všechny klouby v těle,je zima a to je příznivá doba pro mou artrozu.Já se ale jen tak nevzdám.Vyjdu si na louku za chalupu a v hlubokém sněhu musím dojít až na kopec.Není to daleko,ale mně to v tom ztvrdlém a hlubokém sněhu trvá půl hodiny.Pěkně jsem se zahřála a vracím se zpátky.Vítr fouká a po kopci se válí prachový sníh.Je to zajímavá podíváná a když jsem se pokusila vyfotit svým telefonem tento úkaz,všimla jsem si neobvyklých stop.Vypadají jako stopy medvěda.Kde by se tu vzal?Je ale zvláštní,že stopy vedou od lesíka k lesíkům.nikoliv do nebo ze vsi.Dostávám strach a snažím se co nejrychleji vrátit.Pořád se rozhlížím kolem sebe.naštěstí je pěkná viditelnost a tak bych případnou šelmu zahlédla již z daleka.Otázka je kdo by byl rychlejší.
Já ať se snažím jak se snažím,posunuji se velmi pomalu a nedovedu si představit,že bych dokázala běžet.už teď sotva popadám dech.Konečně jsem doma.Teče ze mě jak z konve.Manžel se už také vrátil a stopy taktéž zahlédl.Na rozdíl ode mne na medvěda nevěří.Já také ne ale co když.Posuďte sami.







Přehled obrázku | Upravit údaje | Smazat | Nový obrázek...
<!--//


© 2005 - 2010 Jyxo s.r.o. | About Blog.cz
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Deník

7. února 2010 v 15:57 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji



Dení k Ba.Ji 12.1.2010
Krásně jsem se vyspala.Jen se nasnídám,nakoupím a jedeme zase na chalupu.Trávíme tam většinu času.Co ve městě?Do poráce už nemusíme a v přírodě je nám mnohem lépe.
Hned při zalévání čaje jsem se opařila horkou vodou,začíná to dobře.Snídaně proběhla,jakž takž v poklidu,balím a ještě se stavíme v Kauflandu nakoupít.Při placení kartou obvyklé problémy,bez brýli špatně vidím na monitorek,zvlášť když je umístěný nad mýma očima.Nevadí stoupnu si na špičky a čekám,napoprve se to nepovedlo,zadala jsem prý jen tři čísla-přece nejsem hloupá ale teď už do mě hučí i můj manžel.Hlavně klid,neposlouchej a soustřeď se,čtu a pomalu vyťukávám svoje Pin.Jsem asi moc rychlá na ten kompjutr.Vyšlo to,odcházím šťastně,že jsem to zvládla,v tomhle obchodě mám skoro vždycky problém.Ukládám nákup do kufru auta a z tašky mi padá sýr camembert,je kulatý a padá rovnou na hranu a už si míří přes celé parkoviště a to bych nesměla být já se svojí smůlou.Z pravé strany vjíždí rychlé "das auto "a muj sýr míří přímo pod kola.Řidič kupodivu si ho všiml,zabrzdil a já celá červená dobíhám,zvedám sýr,který bych nejraději na místě rozšlapala a raději se ani nepodívám řidiči do očí,jen pokývnu na znamení díků.Rychle ukládám zbytek nákupu a už ať jsem doma.Na chalupě je zima jak v"psírně"jak vždycky říkám i když si dost dobře nedovedu představit co to ta psírna je,ale zdá se mi to výstižné.Zatápíme v kamnech v krbu a zachvíli se line teploučko i když ze zdí čiší chlad,kolem krbu je příjemně.Na oběd dělám jen salát se studeným kuřecím masem a tatarkou.Najíme se a rychle ven.Sněhu zase napadlo až po kolena.Než to odházíme,já na zahradě cestičky ke kůlnám na dříví,na nářadi,ke skleníku ,ke stromu kde je krmítko,ke kompostu a k bráně,mám toho až,až.Manžel zatím musí proházet asi padesát metrů cestu na šířku auta.Konečně jsme oba hotovi,chalupa se zatím vyhřála,uvřím čaj já sedám k počítači
a manžel k televizi.Den je skoro za námi a už nás nic horšího snad nečeká.Čeká,náš bláznivý kocour Mikeš měl v noci návštěvu,nejspíš nějaký kocour ze sousedství.Mikeš se tiskne ke dveřím a tak pronikavě ječí,že manžel abychom mohli zase usnout ,musí vstát a miláho Mikeše zachránit.Stačí otevřít dveře a vetřelec se dává na útěk.Konečně je ticho a já znovu usínám.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Dnes hlídám aneb strasti babičky

7. února 2010 v 14:34 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji



Deník Ba.Ji

11.1.2010
Dnes zase hlídám svého dvouletého vnoučka Ondráška.Jeho maminka Pavlínka potažmo moje dcera
má opět školu,dodělává si posledním rokem magisterské studium a to je moje chvíle užít si trochu
té babičkovské povinnosti a taky se dozvědět novinky.Dnes například jsme probírali dopravní značky.Je to Ondrášková velká láska,již v roce ho zajímala každá značka,kolem které jsme procházeli.Na každou ukázala prstíčkem a ptal se "to to je",já jsem do nekonečna odpovídala značka a pak mně dcera poučila ,že chce vědět jaká to je značka.To už bylo horší,mně jako neřidiče značky nikdy nezajímaly a dodnes je neznám.Ale náš malý Ondrášek se naučil téměř všechny značky a dnes ve dvou letech je bravurně oládá.Řiká jim sice nevímproč gangy,nicméně co přikazují ví.Tak si ten malý šikula přinesl archy se značkami,usadil se vedle mne a začalo zkoušení.
Co je to za gangu?Zeptal se mne.Pokud jsem věděla odpovídala jsem ale pak jsme se dostali na pro
mně nic neříkajíci obrázky a tak jsem to otočila,ptala jsem se já a Ondrášek šťastně odpovídal.Jestli dobře,nebo špatně nevím,ale já jsem ho vždy pochválila.A tak když byl na značce vyobrazený kůň
odpověděl"pozol kůň " a když byl kůň na značce přeškrtnutý řekl"pozol zákaz koníčkům"a já jsem mu zase uvěřila a tak jsme se propracovávali dál a dál až jsme došli ke značce kde byl přeškrtnutý jelen a to už když řekl"pozol zákaz jelenům" mi začínalo být podezřelé a tak jsme toho raději nechali.Marně jsem přemýšlela jak to asi dopraváci vysvětlí jelenům,že nesmí do úseku s touto značkou.Moje chyba,měla jsem se víc zajímat o dopravu dříve.Uplynulo dopoledne,Ondrášek se naobědval no to jem příliš nadnesené slovo,víc jsme měli pod stolem a na židličce,ale jakž takž
jsme to zvládli a já jsem ho šla uložit.Protože na spaní ještě potřebuje plinečku a maminka mně upozornila,že mu dává ne pampers ale plenkové kalhotky.Tak jsem sáhla pod přebalovací pultík,kde byly dvě hromádky kalhotek.Vybrala jsem mu ty s delfínkama a když jsem ho do nich nasoukala,tak jsem si uvědomila,že nějak podezřele ožil a pořád vesele vykřikuje "půjdem pavat,půjdeme pavat.Teprve pak mi došlo,že s ním chodí na bazén a má nějaké jednorázové plavečky.Delfínek a ten neobvyklý materiál no jo babička to zase popletla:ne Ondrášku pujdeš spinkat,jenom ti musím dát jiné kalhotky.Rychle jsem ho převlíkla,natáhla pyžamko a celá upachtěna uložila do postýlky spolu s jeho nerozlučným plyšáčkem Hafíkem.Když jsem odcházela,Ondrášek zavelel "estě miko babicko."A tak jsem musela připravit ještě láhev mlíčka,které vyzunkl a pak konečně sladce usnul.
Sláva teď si konečně odpočinu.Jenže než jsem pouklízela hračky,knížky a "gangy,které jsme roztahali,najedla se dala nádobí do myčky , uvařila si kafe,zbývala mi sotva hodinka na regeneraci sil.Ale díky bohu za ni.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist