Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Květen 2010

Pondělí 17.května

17. května 2010 v 15:11 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
A je to zase tady.Znovu hrozí povodně.Venku prší,leje a padá voda.Vždy na střídačku.
Z rádia ,televize a internetu se dovídám jen samé špatné zprávy.Je mi strašně líto lidí,kteři jsou opět pod vodou a nedovedu si představit sebe na jejich místě.Já bych asi tak statečná nebyla,nejspíš bych to už vzdala.Zažila jsem to loni a to zdaleka ne tak zle jako někteří,kteým voda vzala celé domy ale stačilo mi to asi na zbytek života a odmítám si jen připustit,že bych si to měla zopakovat.Ještě nám tu nedostavěli ani most,který vzala voda vloni a který byl jedinou přístupovou cestou k nám a od nás a již se o něj máme bát znovu?Zatím na stavbě usilovně pracují stavbaři a to i přesto,že na ně neustále prší a v řece stoupá voda.Jsou chudáci mokří prakticky celý květen a teď to vrcholí.Ve skleníku mi stojí voda a mezi záhonky jsou potůčky.
Už mě to nebaví,za celou dlouhou zimu jsem viděla slunce snad třikrát a když jsem se konečně dočkala jara,slunce opět nevidím.Jsem na něm silně závislá a přepadá mě zoufalství.Ještě že je venku alespoň zeleno(zatím).Dnes jsem se dala pečení perníkových srdíček pro ta svá sluníčka,vnoučatka.Brzy bude den dětí a tak je musím stihnout nazdobit ať se jim líbí.To jsou takové malé radosti,které mně odvádějí od pohledu ven.Snad bude zítra líp a veseleji.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Úterý 11.května

11. května 2010 v 17:15 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
Sotva jsme stihli posekat a pohrabat zahradu,přihnala se pořádná bouřka.Hřmělo a blýskalo se jak na lesy.K tomu se přidala i pěkná průtrž a než jsme  doběhhli pod střechu byli jsme promočení na kůži.Ještě že v chalupě topíme a tak jsme se trochu osušili a přavlíkli a nad sporákem nám všechno rychle uschlo.Teď již svítí sluníčko a všechno je jako znovuzrozené.Ptáci
opět zpívají a křičí a náš líný kocour neví kam by si vlezl.Chvíli spí na slunci,pak je mu zase horko,tak jde pod stůl,potom se zase přesune na pískoviště,nebo na pumpu.Prostě stále cestuje a lenoší,ale že by si šel ulovit něco k snědku,to ho ani nenapadne.Myši se mi tady po zahradě producírují a běhají i kolem něj,on se však ani neprobudí.Jen když mu vytráví,nebo když slyší,že se chystáme jíst,to přijde a mňoukáním se dožaduje potravy.Navíc je ještě mlsný,takže mu ledasco nechutná,to se pak na nás podívá tak opovržlivým pohledem,až se musíme chtě nechtě smát.Ještě že těch zvířet nemáme víc.Tenhle kocour je toulavý a adoptoval si nás.
Z okna na mně dýchá tak svěží a voňavý vzduch,že nemohu odolat a musím ven,musím využít toho,že svítí sluníčko.Na zahradě sice nic neudělám,ale mám rozdělanou jinou práci.Asi předloni jsem si ze staré mirabelky uřízla větev,která připomínala gymnastku.Očistila jsem ji,trochu opracovala a pak jsme z ní s dětmi o prázdninách vyrobili vodníka.Natřely na zeleno,dali jsme mu
provizorní klobouk a já jsem se teď konečně dostala k tomu,že mu vyrábím z lipováho dřeva nový krásný klobouk.Alespoň doufám,že bude krásný.Tak to je teď doba na tuto práci.Ještě tam mám jednoho panáka,pro změnu zase z habru a ten bude také potřebovat nový klobouk.Takže mám co dělat.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Pátek 7.května

7. května 2010 v 19:30 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
A jen jsem ji setřepala,už tam byla zase zpátky.Tak jsme spolu chvíli bojovaly a nakonec jsem vyhrála já.Rychle jsem zavřela dveře skleníku a ještěrka si musela hledat útočiště venku v záhonku bylin.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Úterý 4.května

4. května 2010 v 16:52 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
Tak tu máme květen.Venku celý den prší a já si mohu odpočinout u počítače.
V hale praská  v krbu oheň, rádio  tiše hraje jednu pěknou písničku za druhou a já se cítím docela spokojeně.Kupodivu mne nedeprimuje ani pohled do deštivého dne.Jaro pokračuje přímo mílovými kroky.Každým dnem je příroda zelenější a já jsem si uvědomila,že tolik proměn v tak krátké době můžeme zažít pouze na jaře.I když máme čtvero ročních období a stále se venku něco mění,v tak krátkých intervalech,někdy dokonce z hodiny na hodinu je to pouze na jaře.
Je to jako čarování a je to fascinující.Myslela jsem si ,že nejoblíbenější moje období je léto,ale teď to asi budu muset přehodnotit.Ano všechno se mění,jen ta moje paměť ne.Stále něco hledám a strašně se při tom nachodím.Slyšela jsem ,že když nás trápí paměť měly bychom se víc pohybovat aby se nám zlepšila.já se hýbu čím dál víc ale změnu nepociťuji.Jestli to nebylo myšleno ironycky."O co si míň pamatuješ o to víc se nahledáš a nachodíš a tím máš větší pohyb.Nejsem v tom ale sama.Před týdnem manžel hledal pásku na roubování stromu,kterou jsme oba nedávno viděli a našel mi přitom sekáček na maso.Postrádala jsem ho od loňského léta od povodní.Pásku jsme také nalšli ale až po týdnu,až už měl manžel novou a hledal pro změnu nějaké nářadí.Takže špatná paměť leze i do peněz.Nemá cenu si stěžovat,sice se při tom nazlobíme,na druhou stranu je vždy zábava když objevíme něco co už dávno nepotřebujeme a odepsali jsme to.Musím ale poctivě přiznat,že problém s pamětí jsem měla i když jsem byla daleko mladší.Vzpomínám si,že jsem jela někdy brzy po ravoluci do Polska na nákupy se sestrou.Vyměnila jsem si tam peníze a měla jsem v peněžence asi jeden a půl milionu polských zlotých,tenkrát měli ještě starý kurs a bylo to pár naších tisíc,pro mně ale  hodně peněz.Nakoupila jsem tam v butiku co jsem chtěla a když přišlo na placení,zjistila jsem,že nemám peněženku.To byl poprask,hledaly jsme po celém obchodě,zapojila se i prodavačka a když jsme nic nenašly,vrátila jsem zboží a chtěla odejít.Při tom jsem zjistila,že mám celou dobu tu puněženku pod paží.Dala jsem si ji tam,když jsem se probírala zbožím,aby mi nepřekážela a asi jsem si na to držení sevřené paže tak zvykla,že jsem to ani nevnímala.To byl ale trapas.Nakonec jsem všechno nakoupila,zasmály jsme se vrátily domů.To samé se mi pak stalo ještě jednou u nás v obchodě a zase stejný trapas.Já v tu chvíli vždycky stratím hlavu a nejsem schopna v klidu přemýšlet.Teď tady právě čtu že téma týdne na blogu je Tanec.Tak tohle teda byl pro mně tanec,až jsem se zapotila.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist

Čarodejnice

1. května 2010 v 19:58 | Ba.Ji. |  Strašidelné povídáni Ba.ji
Tak jsem tam byla.Slétlo se nás tam na sto a jedna jsme byla krásnější než druhá.Já jsem přiletěla na koštěti mezi posledníma.Na skále a kolem  ní se to jen hemžilo rostodivnýma stvořeníma.
Byly tam tradičně oděná děvčata,která se tam slétají každým rokem ale i spousta mladých
a podivně vymóděných čarodejnic.Musím říct,že ty mladé na to že jsou ještě nezkušené,se chovaly dost povýšeně a nafoukaně,ale když pak přišlo na kouzla a čarování,hleděly na nás s otevřenými ústy.A to nemluvím o tom,jak jsme začaly mi starší vyprávět co která z nás za ten rok zažila a co provedla lidem.V tu ránu se chovaly jako zakřiknuté učenky a pomalu ani nehlesly.Jakmile přišly na řadu s vyprávěním snažily se nám vyrovnat,ale byla to slabota.Chápeme je, také jsme kdysi začínaly ale přesto si myslím že by jim trocha pokory a úcty neuškodila.S úderm půlnoci se ozvala hromová rána doprovázena kouřem a plamenem a na vrcholku čertových skal stanul sám ďábel.Byl tak ošklivý,že jsem se na něj nemohla ani podívat.
Vypadal jako mohutný černý kozel,který stojí na dvou nohách vzpřímeně.A když nás vítal na sletu
jeho hlas se také tak podobal mečení kozla.Nevím kdo o tom rozhodl,že to má být náš pán,nejspíš si to mysleli lidé a po nich si to převzal i ten namyšlený čert.My čarodějky však žádného pána nepotřebujeme,stejně nekodáže ani polovinu kouzel,která umíme my.Navíc všem jenom škodí a to my pečlivě vybíráme komu ublížíme a koho odměníme.Jsme totiž spravedlivé a i když se někdy stane,že je začarovaný nevinný člověk,nikdy to není úmyslně.FilipoJakubská noc je ale vždycky naše a to si opravdu chceme všechny užít,jenže to samé měl v úmyslu i čert a proto nás neustále obtěžoval a vnucoval se hlavně těm mladším děvčatům.Některá byla zpočátku potěšena,že si je vybrál sám nejvyšší,jenže za chvíli je také omrzel,zvlášť když si ho mohla z blízka prohlédnout.A to jsme jim pak byly dobré my starší.Nám se dařilo celkem snadno ďábla
odpálkovat.Známeho ho přece již nějaké to století a víme jak se ho rychle a účinně zbavit.Nakonec se čert celý otrávený s námi rozloučil a vrátil se do svého pekla.Pak teprve vypukla ta správna nálada.Jedna z čarodejnic slétla dolů do města a tam popadla prvního smrtelníka,který byl ještě venku a přiletěla s ním na skálu.Vypukl velký jásot a každá z nás si chtěla smrtelníka trochu vyděsit.Jenže ten byl tak vystrašený,že jsme ho jen uspaly a vrátily zpátky do ulice.I tak jsme se skvěle pobavily a nasmály.Začarovaly jsme mu totiž mysl tak aby když se probere všem vyprávěl jak jsme ho mučily,týraly,jak jsme mu stahovaly kůži z těla a trhaly údy.Nic z toho se samozřejmě nestalo,ale on bude přesvědčený,že se mu to skutečně přihodilo.Na těle ovšem nemá žádne stopy po mučení a tak mu nikdo neuvěří a budou se mu chvíli smát.Za pár dní na to všichni zapomenou,ovšem při každém svátku na konci dubna se mu vzpomínka vrátí.Myslím,že si dá velký pozor,aby v tuto noc nechodil po hospodách a držel se raději doma.A tak pomalu končila naše noc plná kouzel,radostí a setkání s našími kamarádkami.Ohně dohořívaly a my jsme se pomalu loučily a rozlétaly do svých domovů,kde se z většiny z nás stanou zase normální ženy,maminky,babičky,sestry a kamárdky.Opět se budeme celý rok těšit na tuto noc,kdy si můžeme opravdu zařádit.
a href="http://www.toplist.cz/" target="_top">TOPlist