Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Létající postel

25. května 2011 v 17:18 | Ba.Ji |  povídky a pohádky
Markétka tak dlouho snila o létající posteli,ze které by nemusela ráno vstávat a která by ji odnesla přímo do školy,až se ji to jednoho krásného dne vyplnilo.V sobotu po probuzení,jen si trochu protřela oči,zavadila rukou o něco tvrdého a studeného.Koukla se a co myslíte?Byla to malá kovová páčka,připavněna k boku její postýlky.Pod pákou byly šipky na všechny čtyři strany a ještě se vedle leskl velký červený knoflík s nápisem START a CÍl.To bylo radosti.Protože s tím ale Markétka nepočítala,musela z postýlky vylézt aby se alespoň částečně oblékla.Rychle na sebe naházela šaty,které se různě povalovaly po pokojíčku,protože si je večer neuklidila a tak jak je svlékala,tak tam zůstaly.Vhupla zpátky do postele,zmáčkla červený knoflík a postel se lehounce vznesla.Nastavila páčku do leva a postýlka proletěla zdí,jako by tam ani nebyla a nabrala směr vlevo.Letěly spolu nad krajinou,Markétce povlávaly vlasy kolem hlavy,jak si s nimi vítr pohrával,sluníčko ji zahřívalo peřinku a Markétka žasla s pusou dokořán.Trochu se bála to dá rozum,ovšem nadšení bylo větší.Zatím co si létala nad krajinou,doma se rodiče a malý bratříček divili,proč ještě nevstává?Byli sice zvyklí,že je to velký spáč a v postýlce o víkendech,kdy nemusí do školy vydrží hodně dlouho.Ale blížilo se poledne a Markétka byla pořád ve svém pokojíčku tedy jak se domnívali.Maminka jen tak přes dveře zavolala:Markétko vstávat,vždyť už je spousta hodin!Nikdo neodpovídal a protože v sobotu dopoledne je v kuchyni hodně práce,maminka neměla čas ji jít budit a také si myslela,že již co nevidět vyjde z pokoje.Zatím naše Markétka brázdila oblohu se svou kouzelnou postýlkou a protože měla hlad obrátila se k domovu.Opět protěla neslyšně zdí a přistála na svém místě v pokojíčku.To bylo jediné štěstí,protože se právě rozletěly dveře a do místnosti vběhl malý bratříček.Markétka rychle zakryla páčku i knoflík a vyskočila z postele.Protože byla oblečená,vzala kloučka za ručičku a vešla do kuchyně,jako by se nechumelilo.Tatínek se trochu na Markétku zlobil,že tak dlouho vyspává a hned ji také pověřil úkoly,jako je uklidit pokojíček svůj a pomoct bratříčkovi uklidit jeho,vyčistit klec Bertíkovi,dát mu vodu a nakrmit jej(Bertík byl její morče),roztřídit si šaty na vyprání a také uklidit skříň s oblečením ve které si dokázala za týden kdy chodila do školy udělat neuvěřitelný nepořádek.Markétka bez odmlouvání snědla pozdní snídani a dala se do práce.Než maminka dovařila oběd,bylo všechno hotovo a rodiče se nestačili divit,jak je pilná. Po obědě se maminka s tatínkem domlouvali kam si dnes vyjdou s dětmi na procházku,ale Markétka hned hlásila,že si chce číst a že nikam nepujde.Rodiče,když se jednalo o četbu neměli námitek a tak když zůstala Markétka sama,vlezla si znovu do postele a vydala se opět na svůj let.Tentokrát si chtěla vyzkoušet i přistání venku.Opět letěla vysoko nad krajinou a když se podívala dolů,uviděla tam palouček s malým rybníčkem a opodál krásnou holou skálu o kterou se opíraly paprsky slunce.Představila si jak je kráně vyhřátá a protože ji tam nahoře,kde neustále pofukoval větřík již bylo trochu zima,rozhodla se přístát právě tady pod tou skálou.Zmáčkla červený knoflík a lehounce se snesla dolů.Ihned vyskočila z postele a šla si prohlédnout okolí.Bylo tam všude neskutečně krásně,ptáčci zpívali,motýlci se vznášeli nad její hlavou jako by tancovali,všude omamně vonělo kvítí,prostě jako v pohádce.Markétka se chvíli vyhřívala opřená o skálu.Zavřela oči a nechala se hladit hřejivými paprsky sluníčka po tváři.Bylo to moc příjemné a skoro se ji chtělo usnout.Vtom ji však vyrušil nějaký nepříjemný zvuk.Otevřela oči,rozhlédla se ale nic neviděla,stále ta stejná krása,kam až dohlédla.Sklopila oči pod nohy a vtom to zahlédla.Ze břehu rybníčku až skoro k jejím nohám se plazilo klubko jedovatých ,velkých hadů a zlověstně syčeli.Markétka na okamžik ztuhla hrůzou ale potom se vzpamatovala a rychle naskočila do postýlky a už se vznáší a míří směr domov.Brr,to byl ošklivý zážitek.Když se vrátila,rodiče ještě doma nebyli,takže vše proběhlo v poklidu a Markétka si ještě stihla alespoň nachystat knihu,jako by pilně četla.Podobně potom uběhla i neděle.Rodiče ani bratříček nic nezjistili a Markétka si užívala své tajemné létajíci postele.V neděli večer si pak připravila oblečení k posteli aby ráno až se bude vypravovat do školy nemusela vstávat.Maminka ji jako vždy přinesla svačinku až do školní brašny,kterou měla u postele a odešla do práce i s malým bráškou,kterého odvedla do školky.Tatínek vstával a odcházel hodně brzo ráno.Markétka měla tedy klid a mohla se obléknout až na poslední chvíli a vyrazit i s postelí do školy.Tak to také učinila.To jste měli vidět to pozdvižení ve třídě,když Markétka i s postelí přístála paní učitelce před stolem.Nejdříve všichni oněměli úžasem a nechápali co se to stalo.Když pak ale poznali svou spolužačku nastala ta pravá mela.Někteří se smáli,někteří,hlavně chlapci se sápali na postela a páčky a chtěli s nimi hned kroutit .Paní učitelka si málem vykřičela hlasivky,když se pokoušela sjednat klid a pořádek.Markétka z toho byla pěkně vyděšena.Takhle si to tedy nepředstavovala!Těšila se jak všichni užasnou a budo ji obdivovat a budou si ji předbíhat aby s nimi kamarádila,aby je svezla.I paní učitelku chtěla svéz.Tu jako první.Zatím to vypadá,že se paní učitelka vážně zlobí,především na ni a že kamarádky,které dosud měla s ní už nikdy nepromluví.Zato kluci ji úplně zničí postel a ona už nikdy nevzlétne.Teprve teď si uvědomila,jaká to byla hloupost chtít lítat s postelí až do školy.Navíc zjistila,že doma zapoměla školní aktovku s úkoly a učebnicemi,o svačině nemluvě.Také měla bosé nohy a postel ve třídě strašně překážela. Dveře třídy se otevřely a jimy zahlédla na chodbě děti z jiných tříd,které vyrušil hluk,jak se derou do jejich třídy,také pan ředitel se zle mračila vcházeje do dveří.To bude zlé,bliklo Markétce hlavou.Co dělat?Nejlepší bude utéct ale jak,když tu není k hnutí a nemá také ani boty ani bačkory.Jak tak rychle přemýšlela,někdo z kluků asi nechtíc zavadil o knoflík a postel se začala vznášet.Kluci,kteří se na ni sápali popadali nazem a Markétka rychle otočila páčkou a už letí k domovu.To se ji ulevilo,jenomže co to?Někdo ji volá!Je to hlas mámy!Jakto že není v práci?No to si asi pěkně schytám,snad abych ani domu neletěla.Jenže kam se mám ukrýt?Najednou pocítila jako by se ochlazovalo a slyší hlásek svého bratříčka a už s ní také třese.Otevřela oči a světe div se,ona je doma ve svém pokojíčku a spí.Je sobota ráno,na posteli není ani knoflík ani páka,maminka připravuje oběd v kuchyni,tatínek něco kutí u stolu a jí se to všechno jenom zdálo!To se ji ulevilo.Ještě že to byl pouze sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama