Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Červen 2012

Omlouvám se všem....

30. června 2012 v 11:07 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
Omlouvám se všem,které jsem včera mystyfikovala svým nadpisem "Pátek 30.června"!
Omlouvám se všem,kteří mi uvěřili a díky tomu něco zmeškali,nebo vzdali.
Psala jsem o vůni lip a začátku prázdnin.zřejmě jsem byla v takové euforii,že jsem zapoměla,kolikátého vlastně je.
Ano ,skutečně byl dvacátýdevátý červen a třicátého je teprve dnes!
Tady je vidět,že i vůně lip může působit jako droga a zmást mou mysl.

Pátek 30.června

29. června 2012 v 20:06 | Ba.ji |  Deník Ba.Ji
Za plotem naší zahrady rozkvetly lípy.Ta vůně se line všemi směry a je opojující.Nezném krásnější parfém,než vůni lipových květů.Vždy na podzim,když musím shrabovat a uklízet spadané listí z těchto stromů,si zoufám,ale na začátku léta mi to vždy lípa vynahradí a já se od rána do večera opájím její vůní.
I když jsem dopoledne připravovala oběd,otevřela jsem si okno i dveře do zahrady a kuchyně byla plná lípy,navíc mí k práci bzučely včelky svojí sonátu a já byla šťastná.
Dnes rovněž začínají prázdniny,je horké léto,co si člověk může přát víc.I když jsem nějakých pár desítek let ze školy,vždy se na prázdniny těším a vždy jsem nešťastná když se blíží jejich konec.Teď je ale začátek a tak si je užívejme !

Neděle 17.6.2012

17. června 2012 v 19:43 | Ba.Ji. |  Deník Ba.Ji
Dneska ráno,při obchůzce zahrady,jsem nečekaně narazila na vysvlečený šat,prostopášnice užovky.nejspíš po horké noci si řekla,že už by to chtělo změnu!Staré šaty ji tísnily a také možná vyšly z módy.Tak se svlékla a odsyčela v nových,pohodlnějších a jistě hezčích.Staré pak nechala na místě,s tím"ať si je uklidí matka příroda,ona nemá čas na hlouposti"!
Nemají to ti hadi špatně zařízené,i mně by se občas hodila,nová pěkná,nepoškozená kůže.Jenže....

Ovocný pohár z mého těla

14. června 2012 v 14:31 | Ba.Ji |  Trocha poezie
Jahodu místo srdce dám , skryla se v koši z proutí
V žilách pak místo krve mám , smetanu ,sladce proudí

K žaludku zase vybírám tu nejkrásnější hrušku!
I když jich kolem spoustu mám,přec dá to pěknou fušku.

Hrst zralých,tmavých třšínek, to jsou má játra zdravá
Dvě švestky místo ledvinek, vždy levá a pak pravá.

A teď jen zbývá mozeček,to vlašský ořech spraví
ze skořápky má domeček, a posílí mé zdraví!

Jen v létě pohár nabízím,kdy slunce hýčká plody
S podzimem je pak uklízím ,na zimu chystám hody!

Mám splín na duši

6. června 2012 v 15:29 | Ba.Ji |  Trocha poezie

Tak jako noc i den je černý
a tma mi šlape po duši.
Je barvě té, šat i vlas můj, věrný
i když mi černá nesluší!

Jsem poloslepá,v temné sluji
a místo očí,ruce mám
Jen bolest,rány, tělem plují
když si ho o zdi rozdírám

V blankytu modrém přišlo ráno
co duši čistí od všech bázní.
Dnes s nebem máme odplakáno
Sluncem se koupu v jeho lázní


Celý měsíc květen se u mě střídala smůla s neštěstím a tak jsem doufala,že červnem to skončí.Ouha! V pondělí jsem měla strašně nabitý a k večeru jsem pak na závěr doslova vyletěla
z kameného chlívku,který používáme na chalupě na uskladnění dřeva.
Vycházela jsem po zpátku a proto že je tam nízký vlez,musela jsem se ohnout.Nejspíš jsem zakopla a pozpátku mě to katapultovalo ven,takovou rychlostí,že jsem se nedokázala srovnat a praštila s sebou na zem,na záda.Byla to příšerná bolest a já byla přesvědčená,že se už neposbírám.Po chvíli přešel největší nápor bolesti a já zjistila,že držím pohromadě a tak se pomalu belhám k chalupě.
Jenže neštěstí nikdy nechodí samo a tak se mi před očima začaly míhat zlaté blesky a já věděla,že přichází migréna!
I když jsem si vzala okamžitě lék,za moc to nestálo a tak jsem noc nějak přežila v divokých snech,kde mně provázeli zástupy krys na stropě,brodila jsem se vodou špinavou tak,že pro odpadky,nebyla ani vidět.A ráno mne probudila pulzující bolest hlavy,páteř se přidala a navíc ještě natlučená pánev.
K poledni začalo pršet,ochladilo se a to bylo to poslední,co jsem potřebovala.Zalezla jsem si na chvíli do skleníku,kde jsem vyvázala a zaštípala rajčata, potom už jen nuda,proto, že jsem nemohla kvůli hlavě a očím ani psát,ani číst,ani louskat a nakonec ani sedět či ležet,kvůli zádům.
Tak mně celý den napadaly samé černé rýmy a verše .Dovršila to pak noc,kdy je od pondělka měsíc v úplňku a tudíž nemohu ani spát. Proto ten splín ve veršovánce.Dnes už je líp,se sluníčkem na nebi!