Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Duben 2014

Pan domácí je zpátky!

27. dubna 2014 v 16:01 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Na naší zahradě se usadily a rozmnožily ještěrky. Bývaly tady sice vždy, ale co jsme měly kocoura, lovil je a tak se stále stěhovaly. Věčně bez ocásku. teď mají klid a znovu jich přibývá. narážím na ně všude,( což mne moc netěší, vždy jsem na pokraji infarktu).Vedle kůlny je přikrytá hromada cihel a tam se jeden ještěrák zabydlel. Náš vnouček z něj mněl opravdovou radost, hlavně proto,že se ho ještěrka vůbec nebála a my mu začali říkat "Pan domácí". Před asi dvěma týdny si ale Ondrášek hrál s klackem a trochu se pošťoural v místech, kde pan domácí rád lehával.
Nejspíš ho to naštvalo a zmizel! Na celé dva týdny!
Dnes už je opět zpátky a klidně se vyhřívá na sluníčku. Jenže tentokrát není na zemi ale nahoře na lepence, kterou je přikrytá hromada.
Hned jsem samozřejmě musel volat vnoučkovi a oznámit mu tu novinu. Navíc kousek od něj, vlastně naproti, byla prozměnu paní domácí, tlustá, paní domácí! Sotva lezla a já na ni málem šlápla, když jsem šla na zahrádku a ona se vyhřívala na chodníku. Už brzy asi budou mít malá ještěrátka! To si zase užiju!

A tady je náš ještěrák Pan domácí, už je zase zpátky!



Blatouchy a pomněnky

25. dubna 2014 v 14:04 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Nevím, které z těch kytiček mám raději, ale je pravdou, že i když je pomněnka něžná a krásně modrá, blatouch je pro mne asi ten krásnější, už jen ta krásná, sytá žluť, která připomíná hřející sluníčko!


Blatouch je prostě skvost.
Ale pomněnka mu skvěle sekunduje!





Kdysi, když jsem ještě chodila tak do první, druhé třídy, naše škola nastudovala se staršími žáky divadelní pohádku, dnes už si nevzpomenu, jak se jmenovala, ale byla hodně náročná a hrál v ní celý první stupeň školy( druhý stupeň byl v sousedním městečku).
Nás, malé holčičky, si paní učitelky vybraly jako květinky a to právě blatouchy a pomněnky.
Já byla pomněnka a dodnes si pamatuji, jak jsem byla šťastná, že nejsem blatouch! Nevím sice proč? Blatouchy měly moc krásné, žluté šatičky i stuhy do vlasů, ale já, chtěla být tou pomněnkou. V bleděmodrých šatičkách a s bleděmodrou stužkou, jsme asi také vypadaly pěkně, když jsme na jevišti čopěly a klátily se do leva a do prava, téměř celé představení.
Dětské logice těžko porozumíte!





Sobota 5.dubna

5. dubna 2014 v 13:53 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Od rána prší a je docela chladno. na duben dobrý, ale já už si zvykla na teplo a sluníčko, takže bída!
Sotva jsem vystrčila nos z chalupy. Jen jsem si obhlídla skleník a vistárku, která je plná poupat a o kterou se moc bojím, aby nepřišel mrazík a nespálil mi ji. Také rozkvetla první třešeň ze tří, které tu máme. Tráva roste přímo před očima, ale je krásně zelená a to mi hladí duši!
Našeho prvńáčka včera vyslýchala policie ČR. Nic neřekl! Je to partyzán (po pradědovi!)
V rámci nějaké akce, je zastavili na přechodu a každému z dětí pokládali různé otázky.Ondry se ptali, jestli ví kde je levá, pravá strana. Mlčel jak zařezaný a tak dostal omalovánky a autičko na vystřihnutí a složení. Ale jedna holčička se nerozhlídla, když vstupovala na přechod, tak dostala "úkolníček"! Co to ale je, se mně neptejte, nevím! Zato vím, že můj vnouček normálně nezavře pusinku, dokud neusne,(někdy ani to není doslova pravda, protože mluví i ze spaní),ale včera z něj policajti nedostali ani slovo! Nám pak vyklopil všechno.
V týdnu nám přišla obálka plná velikonočnívh přání, malovaných ústy a nohama. Krásných přání a já nepochopím, jak to ti lidé dokážou! Já mám dvě ruce a nejsem schopna nic kloudně namalovat a jim stačí ústa, nebo nohy! Musím je obdivovat!
Již o vánocích nám přišla podobně hezká přání a protože jmse jim poslali nějakou korunu, tak tu máme další.
Normálně nepřispívám, žádným organizacím, protože vím, že těm potřebným se z té částky dostane jen minimum a z ostatního si někdo pěkě žije, ale tohle mně prostě dostalo!
Mezitím co sedím u počítače, venku přestalo pršet, ale musím říct, že nám žádný písek ze Sahary nenapršel! Zase nás Nova lakovala! No nic, tak budeme dál používat ten náš, žlutý!A dešťovou vodou můžu klidně zalévat, aniž by se mi ucpala růžice u konve.