Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Září 2015

No to byl zase den!

24. září 2015 v 15:09 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
To jsem se dnes asi neměla ani probouzet!
Hned ráno mně vytočil na maximum můj vnuk, ale opravdu tak, že jsem nebyla daleko od infarktu!
Potom jsem si zašla nakoupit, ve frontě u pokladny do mně stále narážela nějaká uspěchaná paní,
nejspíš si myslela, že když do mně párkrát strčí, půjde to paní pokladní rychleji.
Nakonec jsem to nevydržela a pustila ji před sebe, měla jen asi dvě věci.
Jenže - koukám, dáma mi poděkovala a prosmýkla se i kolem dalších až k pokladně
a všem oznamovala, že "paní mně pustila" .
Málem jsem se propadla pod zem, když se všichni otáčeli na mně.
Protože máme v sobotu oslavu, musela jsem ještě do dalšího obchodu a tam u pokladny,
(ostatně nechápu, proč mají supermarkety tolik pokladen, když většinou jedou jen dvě, maximálně tři!)
opět fronta a zezadu ke mně přistoupil starší pán s krabicí a žoviálně praví" můžu vás předběhnout?"
"Prosím" odpovídám a on pokračuje:
"Já jinka pěkné ženy, těhotné a kojící matky pouštím před sebe!"
" Evidentně nesplňuji ani jednu kategorii!" namítám, ale pán se jen usměje a myslí si asi, jak mi polichotil!
Gentleman jeden!
Již půl roku jsem objednána k endokrinoložce na dnešek, v 15 hodin. Krev mám odebranou od pátku a celou
dobu se psychicky připravuji, právě na to odpoledne. i když k ní chodím téměř celý život, vždy je to stresující.
Já už to mám tak nastavené v sobě, syndrom bílého pláště!
No a co čert nechtěl, ve dvanáct hodin zvoní telefon a sestřička mi oznamuje, že paní doktorka dnes končí
dřív, ať nechodím a objednám se na jindy.
Tak doufám, že je to již opravdu poslední pecka pro dnešek, i když zdaleka ještě večer není, ale já už bych
mohla mít vybráno, co říkáš ty můj osude!?

Když ve švestkovém koláčí překážejí švestky!

21. září 2015 v 13:25 | Ba.Ji |  Moje třetí puberta
Už se pomalu blíží konec prvního školního měsíce.
S puberťákem to máme jako na houpačce, jednou dole, podruhé nahoře.
Ale žádná velká změna se nekoná, i když jsem tajně doufala, že puberta se bude pomaloučku vytrácet.
Dnes třeba úplně zasklil první vyučovací hodinu s tím, že je mu strašně zle a bolí ho břicho.
Když jsem ho ale chtěla vzít k lékařce, tak mi řekl, že ho to pomalu přechází, nakonec do té školy odešel.
Do omluvného listu jsem napsala " ranní nevolnost", jako pro těhotnou!?
Těžko říct, jestli to hrál, nebo mu zle bylo, je však pravda, že poslední dobou, to mívá častěji a to i odpoledne.
Asi nás to vyšetření nemine.
V sobotu jsem po obědě upekla drobenkový, švestkový koláč.
"Jak ti chutná?" Ptám se Toma.
" Hmm, něco je tam navíc". Odpoví s plnou pusou.
" A co prosímtě, vždyť je to jenom drobenka a švestky"!
" No právě ty švestky, mělas to udělat jen s té drobenky"!
Hrazny mají pecky a kazí mu chuť, banány nejí, protože mu zapatlají prsty, broskve mají hnusný kožich a tak je to
pořád dokola. Nakonec vzal na milost pouze jablka a papriku.
Rýmu dostal z nosních kapek, protože dokud si nestříkl do nosu, nic mu neteklo!
A zkuste ho přesvědčit, že je to jinak.
Zvláště pak, že je to kozoroh a ten má vždy a ve všem pravdu, nikomu se nepodřídí, je paličatý a suvernní.

Další školní rok s pubertou

7. září 2015 v 8:52 | Ba.Ji |  Moje třetí puberta
Tak nám to opět začalo!
Říkám nám, ale týká se to především mne, protože můj puberťáček má zatím školu
a povinosti z toho plynoucí " na háku".
V úterý první den proběhl v klidu a vycházel z domu v sedm třicetpět, ale to jen proto,
že jsem mu nařídila opustit koupel dřív, než příjde revizor na kotel.
Povedlo se!
Středa ještě šla, bylo sedm čtyřicet, ale čtvrtek už posunul na pět minut před osmou,
do školy to má asi deset minut, takže hódně pozdě a v pátek za deset minut osm!
Pro mně zoufalství, pro něj pohoda," však se stejně neučíme a víš kolik nás tak chodí"?
Pádný argument!
Dnes se mi podařilo vystrkat ho ve třičtvrtě, tak pokud se cestou nic nestalo, relativně by
to mněl stihnout včas!
Já jsem si sice musela připlácnout obklad na hlavu , ale dobrý!
Ráno mně dokonce i pobavil, když se oblékal v pokoji a já najednou slyším. " Ty vole, já
vypadám jak Vilík"!
Zvědavě jsem nakoukla a on měl na sobě boxerky v žlutooranžové barvě s černými proužky.
Mája tam ale naštěstí nikde nepoletovala!
Ten kousek oděvu byla moje práce, ale neměla jsem při koupi žádné postranní úmysly!