Vypíšu se ze všeho, co mi dělá radost i co mně trápí.

Květen 2016

Jsou devianti i mezi zvířaty?

23. května 2016 v 10:32 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
Ano. Jsou! Naposledy mi to potvrdila naše kočička Pegy, v pátek.
Je to jedna z koťátek, která se u nás objevila loni na podzim.
Není ji ještě ani rok a už byla mámou.
Říkám byla, protože už zase není.
Minulý týden v úterý se ji narodila dvě koťátka, která nechala rozházená na dlažbě a ta
to nakonec nepřežila.
To by při jejím věku nebylo nic tak divného až na to , že jen jeden den byla z toho
nějak špatná, neustále mňoukala na manžela( byl na chalupě sám a musel se tedy postarat).
Druhý den už byla zase dobrá, jedla běhala za mouchama, hrála si s ostatními, jen se víc lísala ke
Šmudle, její sestře, která čeká koťátka nejspíš tento týden.
V pátek večer ale nastala změna!
Naše Peginka si v tlamičce nese přes celou zahradu a kdoví odkud, malé, slepé, sotva dvoudenní
koťátko! Hned s ním šuple do té nejstudenější kůlny, do překližkové bedna, kde manžel ukládá
různá železa, pruty do betonu atd.
Když jsme se tam šli pochvíli podívat, měla tam celkem dvě černá, ostatně jako je ona,kočičí miminka.
Chvíli si hrála na mámu, pak ji to asi přestalo bavit, šla se najíst, napít, najíst, napít a to několikrát dokola.
Potom nervózně pobíhala a bylo vidět, že neví co chce!
I když jsme před ní chodili sledovat koťátka, vůbec se nevzrušovala.
Ta se zatím choulila k sobě, proplétala si tělíčka, aby se aspoň trochu zahřála.
"Co teď s nimi? Komu je mohla ukrást? Dostane ještě mléko, po těch pár dnech od porodu"?
To byly naše otázky, zatím co Pegi si šla asi lovit.
Neím, jestli byla celou noc pryč, nebo se vrátila k ukradeným dětem, ale koťátka byla spavá
a apatická. Občas si Pegy na něco vzpomněla a šla dělat mámu, jenže ji asi nebavilo, že po ní
lozí a hledají mlíčko. Teď už jenom jedno, to druhé bylo asi příliš slabé!
Nebudu to protahovat! V nedělí večer obě umřela a naše zlodějka dětí, vražednice, si zase spokojeně
žije svůj život. Teď se jenom bojíme, aby až slehne Šmudla, ji znovu nepopadlo "mateřstí" a neukradla
koťata ji!

Malý zázrak života

16. května 2016 v 12:48 | Ba.Ji |  Deník Ba.Ji
V sobotu jsem v přímém přenosu sledovala malý zázrak na pastvině pod remízkem!
Bylo pozdní odpoledne, právě se přehnala bouřka a na obloze vykukovalo sluníčko.
Pod remízkem za naši zahradou stála kráva a kolem se popásalo asi deset telátek, odhadem
tak měsíc stará.
Najednou se kravičce narodilo telátko, pouze za asistence již zmińované mládeže.
Novorozeně leželo na zemi v klubíčku, mokré a maminko ho olizovala a povzbuzovala,
dokud se mrně nepohnulo a zvedlo hlavičku s bílou skvrnou.
Potom si maminka k němu lehla tak, že ho měla pod krkem a z boku si k němu lehlo jedno
z telátek. Z druhé strany ho olizovalo jiné tele.
A tu se nad nimi objevili havrani!
Nejprve jeden přeletěl těsně nad krávou a zachvíli tam bylo celé hejno.
Krákali, přelétavali, ale museli to vzdát, neboť prcek byl dobře chráněný.
Tak tam ležey, matka a malá jalovička asi dvacet minut, poté máma kravka opět vstala a znovu
novorozeně olizovala a když se zvedlo to starší tele, tak i jeho bok, kterým zahřívalo kamaráda,
pečlivě olízala.
Jenže malému telátku se pořád nechtělo na nožičky a tak si máma opět lehla a odpočívala.
Najednou se novorozeňátko zvedlo, udělalo pár krůčku.
Maminka také vstala a telátko si to namířilo přímo k vemenu. Chvíle se tam ochomýtalo a pak
mámu obešlo z druhé strana a zkoumalo přístup z té druhé strany.
Ti dva starší pomocníci ho hned vítali svými čumáčky, pak se pusinkovali i s mámou krávou a vůbec
se nedali zlákat k hrátkám s ostatními telátky, která přiběhl provokovat malý býček a skákal a vyhazoval
zadníma nožkama jako na koridě.
Bylo to úžasné divadlo a obdivuji ta statečná zvířata, co zvládají bez jakékoli pomoci a péče.
Telátko bylo pořádný macek. A až se tam za týden vrátím, bude už vesele běhat po pastvině s náušničkou
a já ho mezi ostatními nepoznám. Tak ať se má moc krásně!